Chov lupenitek

    Lupenitky jsou pro mě něco jako diamant, mezi strašilkami. Jsou téměř věrnými kopiemi zeleného listu, a tak je jejich maskovací schopnost téměř dokonalá. Chov lupenitek může být pro začátečníky poněkud složitý, ale pokud člověk přijde na několik základních bodů, které musí dodržovat, stanou se pro něj lupenitky stejně snadným chovancem jako většina strašilek.

    Lupenitky se mohou živit listím ostružiníku, maliníku, dubu, hlohu, případně listím dalších rostlin. Já ale doporučuji krmit neustále ostružiníkem. Změna druhu potravy často vede k úhynu lupenitek. Ostružiník roste po celý rok, a proto se nemusí přecházet na jinou potravu. Lupenitky chovám v plastových boxech orozměrech cca 40 x 30 x 25cm, stejně jako strašilky. Šikovný kutil si je dokáže z běžně prodávaných plastových boxů, pletiva a silikonového lepidla vyrobit sám. Další možnou variantou jsou velké 5-ti litrové sklenice např. od okurek. Větrání tam zajistíme tak, že místo víčka na její hrdlo navlečeme punčochovou ponožku. Lepší variantou než sleknice jsou ale výše uvedené boxy s vrchním a bočním větráním. Lupenitky jsou totiž náchylné na plísně způsobené vysokou vlhkostí a nedostatečným větráním, zároveň potřebují dostatečnou vlhkost, a tak je potřeba najít vhodnou kombinaci vlhčení a větrání. Rosím každý den večer (lupenitky se svlékají většinou v noci) , do chovné nádoby navíc přidávám houbičku, kterou každé 3 dny vyperu a vyždímu tak, aby z ní voda nekapala, ale ne zase do sucha. Při použití jiných chovných nádob je potřeba dbát na dostatečnou výšku nádoby. Lupenitky se svlékají tak, že se zavěsí na větvičku živné rostliny a ze staré kůže vyklouzávají. Po vyklouznutí ze svlečky na ní ještě chvíli visí dokud nevytvrdne jejich nová schránka. Z tohoto důvodu je potřeba, aby výška nádoby byla minimálně 2-3x větší než je délka lupenitky. Svlečku většinou sežerou. Do chovné nádoby umístím filmovku případně plastovou krabičku do jejichž víčka udělám nožem křížový zářez. Filmovku nebo krabičku naplním vodou a zasunu do nich živnou rostlinu. Ta tak vydrží několik dní čerstvá, než jí strašilky ožerou.

    Vejce vybíráme z trusu na dně insektária měkkou pinzetou (s trochou citu to lze i tvrdou anatomickou pinzetou) a vložíme do inkubačních krabiček. Vylíhnouté nymfy se potřebují nejdříve napít, než začnou přijímat potravu. Proto vylíhnuté nymfy přendáme do chovné nádoby na živnou rostlinu a ihned porosíme vodou živnou rostlinu. Nymfy se z drobných kapiček napijí. Pozor, neroste příliš, aby se drobné nymfy ve velkých kapkách neutopily. Vylíhnuté nymfy nebereme mezi prsty ale drobným popostrčením je necháme přelézt z inkubační krabičky na živnou rostlinu.

    Vejce inkubuji v plastové krabičce, v jejím víku vyříznu otvor, který překryji jemným pletivem a toto k víčku připevním silikonem z tavné pistole. Na dno krabičky vložím papírový ubrousek (další varianty: toaletní papír, kuchyňské papírové utěrky, apod.), ten překryji silonovým plátýnkem a až na něj vložím vejce. Vejce takto rosím každý den a občas prohrnu. Postupem času papírový ubrousek začne černat a rozkládat se. V tu dobu vyjmu plátýnko s vejci a vyměním ubrousek a po výměně vejce s plátýnkem pohodlně vložím zpět.