Chov Strašilky austalské

25.06.2013 17:59

    Strašilka australská (latinský název Extatosoma tiaratum), označení v rámci Phasmid Study Group je PSG09. V chovech je zastoupeno oboje pohlaví, nicméně pro úspěšný chov samců třeba není. Samičky jsou schopny tzv. partenogeneze, což znamená, že samička klade neoplozená vejce a z nich se líhnou zase jenom samičky. Dospělé samice jsou asi 15cm dlouhé, robustní, přičemž zadní část těla je zahnuta jako "ocas štíra". Tělo samic je pokryto "trny", v dospělosti mají pouze zakrnělá křídla  asi 1cm velká, tudíž nelétají. Samci jsou o poznání méně robustní, asi 10cm dlouzí, v dospělosti mají zadní část těla na rozdíl od samiček bez zakřivení, mají dlouhá křídla a jsou schopni letu. Jako potravu přijímají listy ostružiníku, maliníku, růže, eukalyptu, hlohu, dubu.

   Samice se asi 3 týdny po posledním svleku začnou plnit vejci a ty následně kladou. Vejce "vystřelují" všemi směry tím způsobem, že mrští "ocasem" a vejce takto prudce odhodí. Dospělá samice za svůj život naklade okolo 600 vajec. Vejce jsou asi 4mm velká, hladká, vejcovitého tvaru, mramorově zabarvená. Vejce vybíráme z trusu na dně insektária měkkou pinzetou (s trochou citu to lze i tvrdou anatomickou pinzetou) a vložíme do inkubačních krabiček. Z vajíček se při správné inkubaci po asi 6-ti měsících i déle líhnou mladé nymfy, které jsou černé se sytě oranžovou hlavičkou. Po prvním svleku se nymfy zbarví do hněda, zelena, šeda, prostě tak jak jsme zvyklí u staších jedinců a dospělců. Vylíhnuté nymfy se potřebují nejdříve napít, než začnou přijímat potravu. Proto vylíhnuté nymfy přendáme do chovné nádoby na živnou rostlinu a ihned porosíme vodou živnou rostlinu. Nymfy se z drobných kapiček napijí. Pozor, neroste příliš, aby se drobné nymfy ve velkých kapkách neutopily. Vylíhnuté nymfy rosím každý večer až do asi třetího svleku. Potom nerosím vůbec - odrostlé kusy jsoui náchylné ny vysokou vlhkost a ve vlhku hynou.

    Vejce inkubuji v plastové krabičce, v jejím víku vyříznu otvor, který překryji jemným pletivem a toto k víčku připevním silikonem z tavné pistole. Na dno krabičky vložím papírový ubrousek (další varianty: toaletní papír, kuchyňské papírové utěrky, apod.), ten překryji silonovým plátýnkem a až na něj vložím vejce. Vejce takto rosím každý den a občas prohrnu. Postupem času papírový ubrousek začne černat a rozkládat se. V tu dobu vyjmu plátýnko s vejci a vyměním ubrousek a po výměně vejce s plátýnkem pohodlně vložím zpět. Mladé nymfy prochází několika svleky než dospějí. Dospívají asi po 6-ti měsících a dalších asi 6 měsíců žijí jako dospělci.

    Strašilky chovám v platových boxech o rozměrech cca 40 x 30 x 25cm, šikovný kutil si je dokáže z běžně prodávaných plastových boxů, pletiva a silikonového lepidla vyrobit sám. Další vhodnou variantou jsou velké 5-ti litrové sklenice např. od okurek. Větrání tam zajistíme tak, že místo víčka na její hrdlo navlečeme punčochovou ponožku. Při použití jiných chovných nádob je potřeba dbát na dostatečné větrání a dostatečnou výšku nádoby. Strašilky se svlékají tak, že se zavěsí na větvičku živné rostliny a ze staré kůže vyklouzávají. Po vyklouznutí ze svlečky na ní ještě chvíli visí dokud nevytvrdne jejich nová schránka. Z tohoto důvodu je potřeba, aby výška nádoby byla minimálně 2-3x větší než je délka strašilky. Do chovné nádoby umístím filmovku případně plastovou krabičku do jejichž víčka udělám nožem křížový zářez. Filmovku nebo krabičku naplním vodou a zasunu do nich živnou rostlinu. Ta tak vydrží několik dní čerstvá, než jí strašilky ožerou. Dospělé samičky se dokáží bránit. Pokud jsou podrážděné roztáhnou poslední pár nohu a ty použijí jako kleště. Stisknou Vás trny na "stehnech". Poznáte tak, že se jim něco nelíbí, nicméně Vám nijak neublíží.

—————

Zpět